Cestování s báglem na zádech

Tak byla zase zima. Já to nechápu, jakpak to, že vždy na Silvestra je kláda. Loni to bylo to samé. Akorát kromě zimy bylo ještě hnusně (když jsme jeli do Roháčů). To tedy letos ne. Nádherně, vymydleno, ale cca mínus 25 stupňů :-)
Tož tedy k samotnému zájezdu. Změnili jsme cílovou destinaci na Alpy – konkrétně na oblast kolem Grossvenedigru. John již tady byl asi dvakrát, takže měl typy na winterraumy apod. Jelo s v takzvané kombinované sestavě: já, Jíťa, Kája - coby sněžnícoví sněhoborci, John a Ludánek - coby skialpinisti.
Přípravy standartní, sondáž počasí a hurá na cestu. Bohužel sešlo z výnosu vodnic do winterraumů. Jsme měkký.
Odjezd v pátek koukolem 17. h od Johna – jelo se jeho tranzitem. Dokoupení posledních zásob (piva a šampíčko) a pak Rozvadov, Mnichov, v cca 23 h jsme na místě, kousek od Neukirchnu, u nástupu cesty 914. Připravujeme komfortní spaní v autě (já a Kája na sedačkách, John, Ludánek a Jíťa vzadu na matracích. Jen ty peřiny chybí, viď Johne?
Už když jsme usínali, byla zima (ale zahřála nás meruňka), ale ráno (tedy spíše kolem 8.h) teploměr v autě naměřil mínus 16 stupňů, venku mínus 22 stupňů. Tož tedy rychle nasnídat, vykakat a v 10 h jsme byli na cestě jako na koni. Je hnusná zima, ale vymydleno. Jdeme chvíli pěšky – skialpinisti lyže na záda a vpřed. cca po hodině nasazujeme sněžnice – kluci lyže (tedy vlastně jenom John, neboť Ludánkovi zmrzli přeskáče a nezadařilo se mu je obout. Takže další hodina s lyžema na zádech:-)Jojo, byl to boj, co?
Cestou jsme se trochu roztrhali. John razí cestu, Kája a Jíťa, já čekám na Ludánka – jeho obutí chvíli trvá. Focení mi taky zabírá čas. Nejdřív se šlape po vcelku dobré cestě, pak se zvedá do serpentýn a jsme u chaty - Postalmu 1699m . Furt je pekelná zima. Tady doháním Jíťu – fotím ledíky, údolí, … Rychlý čajík, potravina a pokračujeme. Za námi hned Ludánek. Johník odnáší největší dřinu prošlapáváním cesty (jsme tu prakticky sami).

 

Náhledy fotografií ze složky Vysoké taury - skialpy, silvester 2006